Jak už jsem na začátku uvedla, je to o našem netradičním seznámení. Ano netradičním, protože jsme se seznámili přes známou sociální síť závisláků a úchylákú Facebook. Začalo to tím, že jsi mě Standa přidal do přátel. Vůbec jsem ho neznala. Neměla jsem ani páru, kdo to může být. A určitě ho neměl ani Miláček.
Přidávali si mě spousty lidí, ale on mi přišel hrozně zajímavě. Protože jsem ho vůbec neznala. A já od jakživa ráda poznávám nové lidi. ALE hned na začátku mě sklamal tím, že mi vůbec nenapsal. Nikdy jsem nepsala jako první a už vůbec ne klukovy. Přišlo mi to takové divné. Já jsem holka, která zastává názoru, že by měl kluk, vždycky udělat první krok Ale s ním se to nějak zvrtlo. Heh. Pamatuji přesně, co jsem mu napsala.
'' Ahoj, přidal sis mě do přátel a ani nenapsal. Tak jsem si tě chtěla zeptat, jestli mě znáš. Protože já Tebe vůbec. :D A jestli ruším, tak se ti omlouvám :) '' . Přesně takhle jsem to napsala. A odepsal mi na to ''Ahoj, ne vůbec nerušíš :) ''. Ze začátku mi přišel trochu divný, ale pak po asi hodině byl hrozně milý. Psal mi i pusinky, což mi přišlo strašně nevhodné, když jsme se vlastně ani neznali. A přitom měl přítelkyni. Asi tak po týdnu ani ne. Mi napsal, že mě Miluje. Já jsem na svůj dispej jenom zírala s vykulenýma očima. A nevěřila jsem jim. Po domluvě mi začánal, posílat hlasové zprávy. Z jeho hlasu jsem byla unešená. Když jsem ho poprví slyšela, jak mi například řekl zlato nebo miláčku. Tak jsem měla v břiše motýlky. Bylo to tak nádherný a neuvěřitelný. Po pravdě měla jsem strach, aby nebyl jako ostatní. Hraje si s míma citama a nakonec se mi vysměje do obličeje. On ale takový nebyl. Po týdnu mi Stáníček navrhl, jestli by jsem s ním šla na schůzku v sobotu. Měla jsem velký strach. Neznala jsem ho a nevděla jsem kdo to v podstatě je. Prozatím jsem s tím nesouhlasila. V noci jsem o tom začala přemýšlet. Řekla jsem si že ano. Odpověděla jsem mu, že ano. Musela jsem, ale lhát tátovi, že to je kluk ze školy. Mamce jsem řekla pravdu, ta semnou vymyslela tu lež. Hrozně jsem se divila, s jakým přístupem to brala. Třináctiletá dívka se sejde údajně s patnáctiletým klukem přes ráj úchylů Facebook. Dost mě zaskočila. V sobě uvnitř jsem cítila samou nervozitu. Den před schůzkou jsme se dohodli, kde se sejdeme. Jak se oblečeme, aby jsme se poznali. Sobota vyšla na datum 11.10. Tenhle datum NIKDY nezapomenu. Doufám, že ani Standa ne. Bylo sobotní ráno. Povětšinou jsem spala až do jedenácti, asi jako každý normální člověk. Ale ne, já jsem musela vstávat kolem páté nebo šesté hodiny. A přitom jsme se měli sejít kolem jedné hodiny. Těch děvět-osm hodin přípravy jsem strávila v koupelně před zrcadlem. Pořád jsem něco na sobě vylepšovala. Jako první jsem si umyla hlavu, vyfénovala, učesala. Až jsem měla tohle hotové, dala jsem si vlasy do culíku a začla jsem s lehčím make-up. Spíše jenom řasenka a linkovka. Nic víc jsem nikdy nepoužívala. Až po zkulturnění mého obličeje. Jsem si začla žehlit vlasy a nalakovat. Použila jsem snad půlku laku na vlasy. Oblékla jsem si takové černo-bílé leginy, modro-bílé tílko, šedou mikinu na zip, černou koženou bundu a takové černé boty se zlatými cvočky. Jako úplně nakonec jsem použila černý lak na nehty. Protože jsem si ho na nehty strašně moc nalakovala. Tak jsem dvacet minut mého drahého času , strávila čekáním až mi uschne lak na nehtech. Za Standou mě měl odvést bratr. Staršně jsem pospíchala, ať tam jsem dřív než On. No... Bratr vůbec semnou nepospíchal. Já měla hroznou trému a strach, že se mu nebudu líbit a, že to všechno zkazím. Asi po patnácti minutách jsme vyjeli. Sejít jsme se měli u školy kam chodím. Šla jsem od jednoho obchodu až ke škole, kde měl čekat Standa. Když jsem byla už skoro u školy. Přišla mi SMSka, že už je tam. Viděla jsem ho vystupovat z auta. Dělal, že si čistí brýle. Přišla jsem k němu a říkám '' Ahoj '' Samozřejmě s úsměvem na tváři. Taky mi řekl '' Ahoj '' A taky se nádherně usmál a objali jsme se. Hned nazačátku jsem u něho cítila bezpečí. Byl nádherně oblečený, bylo mu vážně patnáct let. Představovala jsem si nějakého třicátníka. Ale byl to nádherný, pohledný, okouzlující, mladý kluk. S nádherným úsměvem a s takovou jiskrou v očích. Celou tu dobu, co jsme byli spolu, jsem se usmívala. Myslím si, že jsem ho tím dokonce i děsila. Já jsem přiměřeně dost malá, takže malá , trochu snědá, neznámá, usmívající se pořád dívka. Jo děsila jsem ho. Heh. Hned prrvní den mi dal nádhernou, sladkou, dlouhou pusu. Byla to má první pusa s klukem. Ve vnitř sebe jsem cítila neuvěřitelné chvění. Místo kam jsem pořád dávala hlava, byla jeho hruď. Cítila jsem se tam v bezpečí. A hrozně tam voněl. Sladkým zlaým playboyem určitě. Miluji tu vůni. Povídali jsme si o různých věcěch o nás. Zjistili jsme, že toho máme staršně moc společného. Až jsme si myseli, že někdo z nás lže. Strávili jsme spolu sice jenom tři hodiny. Ale jsou to nezapomenutelný tři hodiny. Když jsme se loučili, tak jsme se párkrát vyfotili. Ta fotka je má nejoblíbenější. A doufám, že i Standovo. Stadnu jsme odvezli k lídlu, kde čekal na taťku. Nádherně jsme se rozloučili a já už jela domů. Cestou zpátky jsem se pořád usmívala, nešlo to přestat. Pamatuji, že jsem pořád kontrolovala mobil, jestli mi nepíše... Nakonec i přes Facebook můžete najít toho pravého. Já jsem s Miláčkem už nádherných 8 měsíců.
Broučku můj hrozně Tě Miluji. A nikdy nezapomenu na tento den a datum. Miluji tě ♥ Jsi to nejlepšíí, co mě kdy potkalo. Vážím si Tě a nikdy Tě nechci opustit... ♥ NAVŽDY SPOLU ♥
Žádné komentáře:
Okomentovat